Werich:
Na Štěrkovišti v Otrokovicích proběhla úžasná modelářská akce s mnohaletou tradicí,jež nese u místních pořádajících modelářů název „LODIČKY“.
Již před mnoha lety na ni byli někteří členové našeho klubu zváni a před čtyřmi lety se pár jedinců rozhodlo,že pozvání přijme. Tito odvážní zvědové z našeho kruhu po návratu nešetřili chválou i superlativy na adresu „lodiček“ stejně jako na její pořadatele,kteří se ukázali být skvělými hostiteli i zábavnými společníky.
„Lodičky“ jsou dvoutermínovou akcí-konají se dvakrát do roka,z jara a začátkem podzimu. Stejně jako naše „Akce BAŠKA“,která se právě u Otrokovických „Lodiček“ inspirovala.
Dalším rokem nás,pod dojmem který „lodičky“ v našich členech zanechaly,vyrazilo do Otrokovic již více a tato „tradice“ s každými dalšími „Lodičkami“ pokračovala,až nám bylo sděleno,že to si můžeme rovnou pronajmout všechny pokoje pro LMK NJ.
Na letošní „Lodičky“ nás nakonec vyrazilo osm z toho pět skalních,kteří si danou akci nenechají ujít,je-li jen minimální šance,že se bude konat.
Opět jsme do Otrokovic vyrazili v pátek,ale tentokráte již dopoledne a tento plán se ukázal býti velmi prospěšným. Na vysvětlenou: Vždy jsme na akci přijížděli v pátek v odpoledních hodinách,kdy již místní,co mají Štěrkoviště hned za chalupou,jsou již na místě. Takový příjezd má ovšem svá specifická úskalí. Dojedete autem až na místo a ještě než stačíte vystoupit z vozu,“uvítací výbor“ místních Vám už podává štamprličku slivovice se slovy: „Už jsi okoštoval tu moju?“ My slušně vychovaní víme co se patří a tak nabízeným panáčkem nepohrdneme. Sotva opustíme auto a chceme začít vybalovat své modely i jiné důležitosti jako např. proviant či láhve slivovice nebo rumu,již je zde další místní s dalším koštem slivovice a se stejnými slovy,jestli už jsme koštli tu jeho,nám podává po okraj plné štamprle voňavé pálenky. Vypijete…,jste přeci slušná návštěva,vyndáte z kufru auta letadlo a nesete jej do budovy. Položíte jej na stůl a už u vás stojí,kde se vzal tu se vzal,další oštamprlovaný človíček s obligátní otázkou: „Kluci už jste ochutnali tu moju?“ Tož ochutnáte… Vracíte se k autu a tam na vás čekají další nalité šťopečky a tento podivný slivovicový maraton absolvujete několikráte.
Letos jsme se mu však brzkým příjezdem vyhnuli a to nám dalo určitou výhodu si s místními „vítači“ vyměnit role. To my jsme je teď vítali s lahví rumu v ruce-skvělý pocit.
Pátek i s vítacími ceremoniály proběhl v milém tempu a tak jsme se mohli věnovat debatám o věcech možných,nemožných i těžko uvěřitelných. Mezi tím jsme obdivovali luxusní modely lodí i ponorek a hlavně obřích modelů rychlých člunů se spalovacími motory. Brzy se spousty z nich proháněly po hladině Štěrkoviště neuvěřitelnou rychlostí za burácení spalováků… Do vzduchu v minipauzách startovaly či se z něj na přistání vracely RC letadla rozmanitých konstrukcí. My co jsme si vzali i autíčka jsme vyrazili na krátkou cestu podél pláže i té nuda (kde byly ženy které stály za pohled) a krásnou procházkou,kdy kolemjdoucí obdivovali naše RC mazlíky a my se dmuli pýchou,jsme došli do hospůdky a usedli na terase. Sluníčko krásně hřálo a čepovaný Radegast přišel vhod.
Příjemně občertveni jsme se zase vrátili na základnu „Lodiček“. Den se přehoupl do večera a vše klidně za zpěvu písní i bujarého smíchu spělo k pomalému vytuhnutí.
Sobota byla stejně slunečná jako předešlý den a zábava pokračovala hned ráno přehlídkou dalších modelů dnes dorazivších lodičkářů. A bylo na co se koukat. Více jak třímetrový Titanic nádherně osvětlený,letadlo Duck disneyovského pilota Balooa ve dvoumetrovém rozpětí i jiné lahůdky…
Popis dalšího dění si myslím není nutný,jelikož skvěla zábava se skvělými lidmi,a ti na „lodičkách“ rozhodně skvělí jsou,je samozřejmostí. Prostě „LODIČKY“ v Otrokovicích znovu ukázali,že když se sejde parta normálních lidiček se společným postižením,kterému se říká modelařina,tak je o zábavu postaráno a nedělní loučení je smutné,ale dává naději,že za půl roku se zase sejdeme u Otrokovického Štěrkoviště na „LODIČKÁCH“.
Tak na jaře se tam na Vás těším.
Láďa
